Stres – saboter vaší cesty životem

Stres – saboter vaší cesty životem

Náš život je cesta. Má vzestupy i pády, úspěchy i výzvy, radostné i pohodové chvíle a samozřejmě i stresující období. Všichni do určité míry zažíváme stres, ale přemýšleli jste někdy o jeho hlubším dopadu na vaše duševní zdraví?

Bylo zjištěno, že stres má hluboký vztah k naší psychické pohodě. Tento článek prozkoumá složitou souvislost mezi stresem a duševním zdravím a představí, jak mohou různé typy stresu utvářet naši emoční krajinu v průběhu našich životů.

Obsah:

Nemyslíš si, že tě stres může ovlivnit už od raných fází života, že?

Spojení mezi stresem a duševním zdravím začíná již v raném věku. Nepříznivé zážitky z dětství, jako je zanedbávání, zneužívání nebo traumatické události, mohou mít dlouhodobé účinky na duševní pohodu. Výzkumníci odhalili, že jedinci, kteří zažili stres v raném věku, byli náchylnější k rozvoji psychiatrických poruch později v životě, včetně deprese, úzkosti a posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Kromě toho zjistili, že stres v raném věku může změnit strukturu a funkci mozku, zejména oblasti zapojené do emoční regulace a stresové reakce.

Stres a detstvi

Stres vás provází celou dospělost.

Když se snažíme přejít od jedné výzvy dospělosti ke druhé, různé zdroje stresu mohou poškodit naše duševní zdraví. Stres související s prací, finanční tlaky, problémy ve vztazích a další životní stresory mohou přispívat k rozvoji nebo zhoršení stavů duševního zdraví. Existuje významná souvislost mezi chronickým pracovním stresem a zvýšeným rizikem rozvoje depresivních a úzkostných poruch. Navíc dlouhodobé vystavení stresovým hormonům, jako je kortizol, může narušit jemnou rovnováhu neurotransmiterů v mozku, což dále ovlivňuje náladu a kognitivní funkce.

Stres, dlouhotrvající společník, je po vašem boku i ve vašich zlatých letech.

I když je stres stálou součástí našeho života a vývoje, jeho účinky na duševní zdraví mohou být výraznější u starších dospělých. Chronický stres je spojován s poklesem kognitivních funkcí a zvýšeným rizikem neurodegenerativních poruch, jako je Alzheimerova choroba. Výzkumníci zjistili, že starší dospělí zažívající vysokou úroveň stresu měli vyšší riziko rozvoje demence ve srovnání s těmi, kteří měli nižší úroveň stresu. Mechanismy, které jsou základem tohoto spojení, zahrnují zánět, oxidační stres a škodlivý dopad stresových hormonů na mozkové struktury zapojené do paměti a kognice.

Udělejte krok zpět a uvolněte se. Ne všechno je ponuré a stresující!

Stres a stárnutí.

Složitý vztah mezi stresem a duševním zdravím se táhne napříč různými etapami života. Od raných zkušeností z dětství až po výzvy, kterým čelíme v dospělosti, a vliv stresu na stárnutí, je jasné, že stres může významně ovlivnit naši duševní pohodu. Uvědomit si, že stres je normální součástí života, je zásadní, ale jeho chronická a zdrcující přítomnost může mít hluboké následky. 

Pochopení souvislosti mezi stresem a duševním zdravím nám umožňuje proaktivně zvládat stres a podporovat emocionální pohodu. Zapojení se do praktik snižujících stres, jako je cvičení, meditace všímavosti a hledání sociální podpory, může pomoci zmírnit negativní dopad stresu na duševní zdraví. Nedostatek hořčíku může také zvýšit náchylnost těla ke stresu. Suplementace hořčíku může pomoci kompenzovat nedostatek hořčíku. Navíc psychoterapie a techniky zvládání stresu, jako je kognitivně-behaviorální terapie (CBT), mohou účinně snížit symptomy související se stresem a zlepšit duševní pohodu.

Pamatujte, že máte sílu převzít kontrolu nad stresem a pečovat o své duševní zdraví. Vydejte se na cestu porozumění, zvládání a překonávání stresu a připravte si cestu ke zdravějšímu a šťastnějšímu životu. 

Reference:

  • McLaughlin, K. A., Green, J. G., Gruber, M. J., Sampson, N. A., Berglund, P. A., Zaslavsky, A. M., & Kessler, R. C. (2010). Childhood adversities and adult psychiatric disorders in the National Comorbidity Survey Replication I: Associations with first onset of DSM-IV disorders. Archives of General Psychiatry, 67(2), 113-123.
  • Cohen, S., Janicki-Deverts, D., & Miller, G. E. (2007). Psychological stress and disease. JAMA, 298(14), 1685-1687.
  • Johansson, L., Guo, X., Waern, M., Östling, S., Gustafson, D., Bengtsson, C., & Skoog, I. (2010). Midlife psychological stress and risk of dementia: a 35-year longitudinal population study. Brain, 133(8), 2217-2224.

Zdielaj tento článok: